neděle 21. února 2010

Laryngitis acuta

Noc byla kupodivu celkem klidná. Davídek sice dýchal těžce, ale nekašlal. Proto jsme mysleli, že už se to bude jen lepšit.

Celé dopoledne bylo vidět, že se necítí moc dobře a je unavený. S autíčkama si hrál jen chvilku a pak se díval na pohádky. K obědu snědl jen trošku své oblíbené polévky a šel sám do postýlky. Na oběd přišli moji rodiče, ale ani ti ho nezajímali. Pak usnul, ale ze spaní tak sípal, že jsme ho chodili pořád kontrolovat.

Nakonec se probudil, ale nemohl se pořádně nadechnout, nemohl mluvit ani plakat. Tak bylo rozhodnuto, volali jsme záchranku. Mezitím dostal čípek, takže ikdyž přijeli opravdu rychle, už byl výrazně lepší. I tak doktor rozhodl o nutnosti vyšetření v nemocnici. Radim odjel sanitkou s nimi a o hodinu později mi volal, že si tam Davídka nechají na pozorování. Sbalila jsem jim věci a poslala je po dědovi.


Večer už prý byl Davídek lepší. Dokonce se mnou ani nechtěl mluvit po telefonu, jak byl zabraný do hraní s nemocničním legem.

Jsem ráda, že to vypadá líp, ale stejně se dost bojím. A hlavně je mi moc smutno, že tam nejsem s ním :o((

Žádné komentáře:

Okomentovat